Něco ke čtení

Román Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye, 1951) popisuje životní příběh neúspěšného studenta Holdena Caulfielda, který má problémy s úctou k autoritám, pročež putuje ze školy do školy. Na první pohled by mohlo jít o nevychovaného fracka, kterého rodiče zanedbávali, ale opak je pravdou. Holden je citlivý, vnímavý a velmi bystrý chlapec, který je pro svůj svět až příliš otevřený a upřímný. Nemá rád lidskou přetvářku a zkaženost.

Novela Jeden den Ivana Děnisoviče (Один день Ивана Денисовича, 1962) popisuje život v kárném táboře očima I. D. Šuchova. Ten byl ve válce zajat Němci, po úspěšném útěku a návratu k jednotce byl však kvůli podezření ze špionáže odeslán na deset let do pracovního tábora na Sibiř.

Jatka č. 5 (Slaughterhouse-Five; or, The Children’s Crusade, 1969), jejichž hlavním hrdinou je cestovatel časem Billy Pilgrim, popisují Vonnegutovy zážitky a vzpomínky na bombardování Drážďan, které spolu s několika americkými vojáky přečkal ve sklepě jatek č. 5 (Schlachthof Fünf). Billy prožívá všechny okamžiky svého života najednou — 2. světovou válku, válku ve Vietnamu i únos mimozemšťany na Trafalmador, planetu vzdálenou stovky miliard mil od Země. Právě od Trafalmadořanů se naučí chápat smrt jako nevyhnutelnou součást života, nad kterou nemá smysl truchlit.

Soubor Hovno hoří (1994) obsahuje tři povídky: Sázka, Bellevue a Voda se šťávou, jejichž průřezem vznikl film Pelíšky. V první povídce autor zpoza hospodského stolu pozoruje dva upovídané staříky, kteří se baví sázením — kolik měří medvěd kodiak, jaktože železné lodě plavou, jak dlouho vydrží pod vodou. I přes opačné názory opouští hospodu jako nejlepší přátelé.

Golem (Der Golem, 1915) je mystickým příběhem muže, který jednoho dne nalezne klobouk se jmenovkou Athanasius Pernath. Tímto okamžikem se román střemhlav vrhá do proudu okultismu a kabaly, které jsou pro pražské židovské ghetto příznačné. Vypravěč znovu prožívá život mistra Pernatha, slovutného rytce gem, který kdysi obýval židovské ghetto.

Frankenstein (Frankenstein; or, The Modern Prometheus, 1818) je nejznámějším autorčiným dílem. Jedná se o gotický román (dalším zástupcem tohoto žánru je například Dracula Brama Stokera), který vypráví příběh Viktora Frankensteina, mladého švýcarského vědce. Ten se odebírá z rodné Ženevy na univerzitu do Ingolstadtu, kde pozná profesora Waldmana a také díky němu se začne věnovat vědeckému bádání.

Povídková sbírka Flanďákova koupel (Le Ratichon baigneur, 1981) je sbírka krátkých, humorných příběhů, které se vyznačují absurdními situacemi a tak trochu zesměšňují celou tehdejší francouzskou společnost. Popisuje ty nejneskutečnější případy, jaké si dovedete představit — filmové natáčení na kameru, ve které není film, účinkování psa v roli papouška, rozvod kvůli nadměrné náruživosti milenky či nezvyklá touha muže stát se impotentem, aby mohl lépe uspokojit ženy.

Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství (Erection, Ejaculation, Exhibition and General Tales of Ordinary Madness) Bukowski napsal v roce 1972. Celá sbírka povídek se točí kolem několika stežějních témat, ostatně i jako život Bukowskiho — sex, drogy, chlast, hazard, sprosťárny a neustálá provokace.