Sbírka Matka zrůd a jiné povídky obsahuje několik desítek krátkých příběhů, ve kterých se míhají nejrůznější postavy, náměty a bizarní situace, které autora proslavily. Těžko shrnout tak rozsáhlé dílo, jakým tento výbor povídek bezesporu je, přesto jsou si však příběhy v mnohém podobné. Autor se často uchyluje k absurdním koncům, které povídky — pečlivě vystavěné, skvěle napsané a dokonale realistické — proměňují v zarážející a varující příběhy, jejichž cílem není soudit hrdiny, ale dokázat jistou nerozhodnost jejich jednání.
Kurt Vonnegut: Matka Noc
Matka noc (Mother Night, 1961) je vyprávěním Howarda W. Campbella Jr., Američana, který se v Německu stal dramatikem a jedním z hlavních propagátorů nacismu. Campbell se až později v New Yorku dovídá, že byl vlastně agentem USA, který svým vysíláním předával americkým tajným službám důležité informace o nacistickém Německu. Bohužel pro něj však o této skutečnosti ví jen tři lidé, kteří nejsou ochotni ji sdělit světu. A tak žije Campbell v úkrytu obrovského New Yorku a snaží se zapomenout na to, co dělal.
Vladislav Vančura: Markéta Lazarová
Marketa Lazarová (1931) je historickým románem z prostředí mladoboleslavského kraje. Hlavními hrdiny jsou zloději sídlící na tvrzi Roháček. Starý Kozlík má se svou ženou Kateřinou bezpočet synů a dcer — všichni s ním sdílejí zlodějské řemeslo. Když se Kozlík dozví, že král vyhlásil boj jeho tlupě a všem lapkům, chce se spřáhnout s Lazarem, který prodlívá na Obořišti. Vyšle svého syna Mikoláše, aby Lazara získal pro jejich plán, strhne se však půtka a Mikoláš je vážně raněn. Později se na Obořiště vrací, aby přivedl Lazara, jehož chce Kozlík ztrestat, místo toho si však Mikoláš odváží jeho dceru Marketu.
Reif Larsen: Mapa mých světů
Mapa mých světů (The Selected Works of T.S. Spivet, 2009) je autorův první román, kterým čtenáře provází Tecumseh Strnádka Spivet, dvanáctiletý klučina žijící na ranči v Montaně. Už samo jeho jméno slibuje velké dobrodružství, nezdá se vám?
Milan Kundera: Majitelé klíčů
Děj divadelní hry Majitelé klíčů (1962) se odehrává ve Vsetíně v jednom dvoupokojovém bytě během jednoho nedělního rána (8.00–9.00) za druhé světové války. Spolu zde žijí manželé Krůtovi a jejich dcera Alena s manželem Jiřím. Jiří byl dříve členem odboje, teď pracuje jako architekt a mezi Krůtovými si pořád připadá jaksi nepatřičně. Zatímco Jiří je člověk s ideály, který dříve za něco bojoval a nelíbilo se mu stát v řadě a mlčet, bývalý voják Krůta a jeho manželka jsou pravým opakem: průměrní, opatrní lidé, kteří se snaží nijak nevyčnívat ze společnosti.
Madame Bovaryová (Madame Bovary, 1857) vypráví příběh krásné, cílevědomé a ctižádostivé ženy, která však zůstala celý svůj život uvězněna na maloměstě, ačkoliv toužila po Paříži. Manžela Karla, který v městečku pracoval jako doktor, si pro jeho maloměšťáctví přestala vážit a hledala povyražení u jiných. Vydržuje si milence Leona, a aby si alespoň udržela iluzi o krásném životě ve velkoměstě, nakupuje na dluh u lichváře drahé a nepotřebné cetky a šaty, jež jí mají Paříž připomínat.
William Shakespeare: MacBeth
MacBeth, jeden ze skotských thénů a nejvěrnější vojevůdce krále Duncana, porazí nespokojené skotské pány podporované norským králem. Na konci bitvy je zajat thén z Cawdoru, jehož titul MacBeth za svou odvahu obdrží. Přesně tak, jak mu na cestě z bojiště předpověděly tři čarodějnice. MacBeth tak uvěří i jejich druhé věštbě, že se brzy stane králem. Vidina královské koruny je tak lákavá, že MacBeth dokonce přemýšlí o zavraždění Duncana.
William Shakespeare: Král Lear
Stárnoucí král se rozhodne rozdělit svou moc i majetek mezi své tři dcery Goneril, Regan a Kordelii. Zatímco první dvě v touze získat co nejvíc z královského majetku vychvalují otce do nebes a dávají mu okázale najevo svou lásku, Kordelie mlčí. Její mlčení, nejvyšší projev lásky k otci, však krále rozlítí tak, že se jí zřekne, prokleje ji a francouzskému králi ji přenechá bez sebemenšího věna. Hrabě z Kentu, protestující proti králově chování, je vyhnán ze země. Zbylé dvě dcery, Goneril s vévodou z Albany a Regan s vévodou z Cornwallu, si tak rozdělí veškerý majetek.
Karel Čapek: Krakatit
Krakatit je nejnebezpečnější výbušninou na světě, kterou vynalezl ing. Prokop. Sám je z účinnosti Krakatitu natolik vyveden z míry, že utrpí jeho duševní zdraví a v horečce a halucinacích vyzradí tajemství výroby svému příteli Tomšovi. V blouznění potkává krásnou ženu, kterou se později pokusí najít. Právě kvůli ní zamíří do Baltinu, kde se Tomeš pokouší vyrobit Krakatit.
Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana
Komu zvoní hrana (For Whom The Bell Tolls, 1940) popisuje poslední tři dny a tři noci amerického partyzána Roberta Jordana, stojícího na straně republiky. Společně se španělskými spolubojovníky má vyhodit most, aby zabránili fašistům dopravit posily na druhý břeh řeky.